
Nedávno, no vlastně to ani tak nedávno nebylo mě napadla jedna myšlenka. A to ta, jak rychle se člověk mění, jak rychle mění své zájmy a lidi kolem sebe. Jak ho najednou zajímá něco jiného, jak má postupně kolem sebe jiné věci a řeší jiné situace. A tak to běží rychlostí blesku dál a dál. Stále se vyvíjí a stále vnímá nové věci. Učí se novým věcem a má své vlastní zkušenosti.
Začneme od začátku. Představte si sami sebe jako malé dítě. Malou holčičku nebo chlapečka. Hrajete si se svými hračkami a neřešíte žádné problémy, jste jen vy a vaše představivost. To jak si vymyslíte, která panenka bude dělat tohle a které auto nabourí a vzápětí jako kouzlem bude opět opravené. Je to stále o tom jednom, ta dětská nevinnost!
V zápětí přijde puberta a my myslíme pouze na to jak se předvést a kolem nás jsou holky a kluci stejného věku zkoušející nové věci. Máme rádi adrenalin a zkoušíme i věci, které jsou zakázané. K nám jdou jen informace, které náleží našemu věku. A s námi rostou i naši přátelé. Jsou stále v našem věku. Nikdo se přece nemůže opozdit :)
A přichází dospělost a s ní i určité povinnosti. Už neřešíme to, proč je ta holka taková ap roč ten kluk udělal tohle. Najednou se k nám nesou informace typu. Jeslti někdo udělal maturitu. Jeslti se dostal na vysněnou vysokou školu. A jednou přijde i věc jako třeba těhotenství kamarádky. A už je to tady. Věci které připlují jako voda a ani je nečekáme. Jsou to věci, na které nejsme pomalu ani připraveni. P5ed chvílí jsme byli děti, které neřeší nic krom sebe a svých hraček. A najednou je tady škola, rodina, přátelé a děti. Všechno se to začne prolínat a my začneme řešit a vnímat jiné věci.
Vlak života uhání dál a dál. Jsou nám kladeny pod nohy nové a nové překážky, které buď zvládneme nebo obejdeme. Řešíme každým dnem nové zápletky a hledáme nové řešení. Každým dnem se snažíme být lepším člověkem. Ale život jde dál, musíme si ho užívat naplno. Nesmíme se upnout jen na jedno období života ve kterém žijeme. Musíme vzpomínat na minulost i předpovídat budoucnost. Musíme si vzpomenout na to jak jsme byli dětmi. Na chvíli se vrátit do svých dštských let. Nebo si na chvilku sednout a popřemýšlet o budoucnosti. Například o tom co budeme dělat ve stáří. To přece není zakázané, každý člověk si může dělat co chce a nesmí se ohlížet na názory ostatních. :)
Začneme od začátku. Představte si sami sebe jako malé dítě. Malou holčičku nebo chlapečka. Hrajete si se svými hračkami a neřešíte žádné problémy, jste jen vy a vaše představivost. To jak si vymyslíte, která panenka bude dělat tohle a které auto nabourí a vzápětí jako kouzlem bude opět opravené. Je to stále o tom jednom, ta dětská nevinnost!
V zápětí přijde puberta a my myslíme pouze na to jak se předvést a kolem nás jsou holky a kluci stejného věku zkoušející nové věci. Máme rádi adrenalin a zkoušíme i věci, které jsou zakázané. K nám jdou jen informace, které náleží našemu věku. A s námi rostou i naši přátelé. Jsou stále v našem věku. Nikdo se přece nemůže opozdit :)
A přichází dospělost a s ní i určité povinnosti. Už neřešíme to, proč je ta holka taková ap roč ten kluk udělal tohle. Najednou se k nám nesou informace typu. Jeslti někdo udělal maturitu. Jeslti se dostal na vysněnou vysokou školu. A jednou přijde i věc jako třeba těhotenství kamarádky. A už je to tady. Věci které připlují jako voda a ani je nečekáme. Jsou to věci, na které nejsme pomalu ani připraveni. P5ed chvílí jsme byli děti, které neřeší nic krom sebe a svých hraček. A najednou je tady škola, rodina, přátelé a děti. Všechno se to začne prolínat a my začneme řešit a vnímat jiné věci.
Vlak života uhání dál a dál. Jsou nám kladeny pod nohy nové a nové překážky, které buď zvládneme nebo obejdeme. Řešíme každým dnem nové zápletky a hledáme nové řešení. Každým dnem se snažíme být lepším člověkem. Ale život jde dál, musíme si ho užívat naplno. Nesmíme se upnout jen na jedno období života ve kterém žijeme. Musíme vzpomínat na minulost i předpovídat budoucnost. Musíme si vzpomenout na to jak jsme byli dětmi. Na chvíli se vrátit do svých dštských let. Nebo si na chvilku sednout a popřemýšlet o budoucnosti. Například o tom co budeme dělat ve stáří. To přece není zakázané, každý člověk si může dělat co chce a nesmí se ohlížet na názory ostatních. :)



Comments
Hodně dobře napsaný článek. Přesně takový je život... Souhlasím s tebou, klobouk dolů ;)